11.8. 2006 - den první...
... VYRÁŽÍME
Není záměrem autora tohoto zápisu zdlouhavě popisovat pečlivé přípravy celé cesty v restauraci "U zmijí", kteréžto zahrnovaly detailní studium map, písemné úkoly jednotlivým členům, tvorbu cestovního jídelníčku a mnoho vypitých piv. Lze jen konstatovat, že vše došlo správného konce kýžený den odjezdu se dostavil...
Složení posádky:
Štěpán – proslulý český fotograf
- velitel výpravy, první řidič a fotograf struktur
Mat – manažer a řídící učitel příměstské highschool
- druhý řidič výpravy, násilně umlčený třetí fotograf (viz dále)
Pat – dělník reklamy
- třetí řidič, druhý fotograf a kronikář výpravy
...a Anča.
Tedy – v pátek 11.8. se podle předem smluvených regulí v 9.00 scházíme u Mistrova ateliéru, kde nám asistentka oznámí, že Mistr už vstal a že si máme dát kafčo, než dorazí. Luki pokuřuje a společně sledujeme přes skla zamčeného vozu WV Passat, do kterého jsme den před tím napěchovali většinu bagáže, jestli nám skutečně nic neschází.
Po chvíli přichází první řidič a duchovní vůdce tripu a představuje nám naši kybernetickou společnici Anču, která bude cestovatelům po následujících deset dní výrazně obohacovat jejich slovní zásobu.
V 9:25 vyplouváme. Naše cesta je násilně retardována hnedle na nábřeží za zimním stadionem, kde nás – pardubické rodáky- Anča zavedla do slepé ulice, vzniknuvší letním budováním pardubického metra. Nezbývá, než se následně uklidnit u benzínové pumpy kávou a tentokrát už opravdu opustit východočeskou metropoli.
Cesta probíhá klidně, dálnice se nám prosmýká pod podvozkem, před jednou hodinou odpoledne už bloudíme po plzeňském Tescu a Štěpán kupuje prezent do naší první cílové stanice (Štrasburku) – karton modrých cigaret s velbloudem. Okolo čtvrté hodiny už pak putujeme přes Německo, cestou nám prší, z přehrávače zpívá Tom Waits. Jak houstne provoz a kdesi před námi lze tušit nějakou zácpu, Štěpán se rozhoduje ukázat nám další přednosti naší satelitní společnice a snaží se pomocí přídavné anténky naladit nějaké zprávy o blížící se koloně. Příliš se mu to nedaří, je znechucen a nervózně mačká čudlíky tu na samotném těle ploché spolucestující, tu na jejím dálkovém ovládání. O samotném chování Štěpána jakožto řidiče v některých (zvláště pak kritických) situacích bude ještě v tomto hanopisu řeč...
Po osmnácté hodině nás konečně vítá sídelní město Evropského parlamentu a v něm pošmourno. Dorážíme do bytu Štěpánovy kamarádky Pavly, kde budeme trávit naši první noc spolu s její kočkou Filutou. Jsme uvítání, dostáváme na krk klíče od bytu, je nám ukázáno, kde má Filuta žrádlo a kde je kafe a tak. Štěpán odváží Pavlu k jejímu příteli, Pat a Mat odpočívají po náročné cestě.
Dnes nás ještě čeká večírek u Miriam, Pavliny sestry, grilování masa na verandě, příjemné povídání a vzpomínání na společné přátele v Pardubicích, soudek piva s neznámým způsobem čepování, které nás nutí používat jej občas jako shaker, prohlídka přilehlé kaple a skautské klubovny. Den končí okolo jedné hodiny po půlnoci. Ráno je před námi cca pět set kilometrů cesty na jih...
DALŠÍ DEN /nebo/ ZPĚT NA NAVIGACI
