Vyráží ve čtvrtek po poledni na východ směr Zábřeh a odtud lokálkou až do Šumperka, kterýžto se stane skoro na čtyři dny naším domovem, ačkoli nás všech domácích povinností a starostí zbaví a ponechá nám jen hudbu, přátele, pivo, noční sessions, ranní uléhání a dlouhý spánek naskrz bílým dopolednem, aby na druhý (a třetí) večer připravil to samé v bleděmodrém...

Protože mám pocit, že analytiků a tribunů se letos urodilo až až, svůj pocit bezvýchodnosti z české reality řeším zde ve virtuálním prostoru povětšinou sdílením drobných radostí stárnoucího muže. Nejsem příznivcem rezolutních apelů, neúčastním se diskuzí o tom, kdo je vlastizrádce, kdo by měl na co rezignovat a koho rovnou střelit. Snažím se neplýtvat vulgárními adjektivy a žluč si šetřím výhradně pro svoje trávicí procesy. Jak se tak ovšem blíží ta zimní změna našeho času (vylož si, jak kdo chceš), přece jen mi to alespoň trochu nedá. Dovolím si drobný apel směrem ke svým dospělým dětem, protože mi záleží na tom, jak budou v příštích letech žít a protože mají tu možnost pro to alespoň něco málo udělat.

Milí zbylí abonenti těchto stránek, léto je obdobím lenošení a jednomu se nechce vlastně ani vysedávat u počítače a psát, upravovat fotky a tak...