Devatenáctého dne měsíce padajícího listí hodinu po západu slunce sešel se na posvátném místě u Hrbaté Kozy čerstvě padesátiletý náčelník <strong>Starý Chlupatý Bizon se svými bratry, aby v úzkém kruhu dooslavil, co bylo před čtyřmi týdny uprostřed měsíce lovu tak velkolepě, leč předčasně Žlutým psem nakousnuto...
Vzhledem k tomu, že po nedávném surovém útoku atentátníka na hlavu státu - Velkého bílého kremlofila - je pod trestem smrti zakázáno u sebe nosit jakékoliv zbraně, byť by byly z PVC, sezení sice proběhlo s válečnickým zdobením tváří, leč zcela zahaleno dýmem elektronického kalumetu, který náčelník dostal darem od bratra Wounded Knee - Zraněného Kolena. Krom náčelníka a Zraněného Kolena účastnili se sezení též kronikář kmene a autor tohoto zápisu Černé Péro a kmenový politolog Bílá Velryba. Ohnivé vody bylo skoro tolik, jako tenkrát, když se náčelníkovi narodila Sněhová Vločka či Vuvuz-Ella.