...vím,
že je ještě brzo na dopis, možná mě matou zpitomělý obchoďáky,
co Tě vzývají už nějakou dobu, taky jsem Ti spoustu let nepsal, tak
se omlouvám, pokud bude mít tenhle list nějaké formální
nedostatky. A taky mám letos nějak víc přání, proto koukám bejt
hodně vepředu, aby to nakonec někam nezapadlo...
Předně bych chtěl zdůraznit, že si myslím, že jsem byl letos
docela hodnej, fakt určitě hodnější, než Vy tam nahoře, tak to,
prosím, vemte v potaz a speciálně Ty koukej přimhouřit oko, kdyby
se snad některý mý přání zdálo moc veliký nebo nesplnitelný...
Každopádně bych potřeboval novou flašku rumu, ne proto, že bych nějak
zvlášť propadal alkoholu, ale v nastalých plískanicích jsem si
zvyknul vařit si po večerech grog a to je hned láhev poloprázdná.
Svatosvatě slibuju, že nahusto ho chlastat nebudu - ani mi to moc
nejede. A pošli mi, prosím, pár nějakejch třeba starších časáků
s receptama na jednoduchý jídla, musím začít pěkně pozvolna od píky,
máme sice pořád plnou lednici kastrůlků od hodnejch babiček, což
je moc příjemný, ale principielně cejtim, že je načase postavit se
aspoň na jednu vlastní nohu. (Stejně jako prosím vyřiď Míře, že
od tý doby, co mi ukázala, kudy se do pračky sype prášek, jak se
nastavuje program a třídí prádlo, jsem to nedělal, takže už zase
vím prdlajs)
Jinak mám fakt všechno, i kluci, a s tou částí jejich materiálních
přání Tě zatěžovat nehodlám, to zvládnu sám a stejně na Tebe
nevěřej...
Věci, který opravdu potřebuju, jsem už jednou všechny měl. Nevymejšlím
si tedy nesmysly, chci jenom, abys mi alespoň něco vrátil.
Chtěl bych zpátky svoje sny, potřebuju si nutně promluvit s dvěma
lidma a trápí mě, že to nejde ani v noci, když spím. Aspoň mi
poraď nějakou metodu, už jsem vyzkoušel, myslím, všechno.
Potřebuju udělat pořádek v domácím videu. Jak jsi mohl dopustit,
abych byl celý ty léta tak ledabylej ve zvěčňování rodinnejch událostí
i těch obyčejnejch chvil, který se z dnešního pohledu jeví tak
jedinečné! Proč nemám alespoň to, co jsem stihnul natočit, pořádně
označený a seřazený, víš, jaká s tím bude teď práce,
sakra?? Ještě že fotky mám od nástupu digitálu hezky srovnaný v
počítači, stačí kliknout a člověk přeskočí rok dopředu i
dozadu. Kdyby to tak šlo i v reálu, to by bylo opravdu něco extra, to
bys nedokázal zařídit?
Strašně rád bych znovu chytal křečka, co
nám jednou v noci někdy v osmdesátým pátým utekl ze sklenice v
Zuzanině pokoji, potřebuju jet stopem do jižních Čech a v Suchdolu
se převalovat na pláži u písáku se spálenejma zádama. Chci si vlízt
do okna na privátu v Hradci na Farářství a brnkat na kytaru a znovu
tam malovat obrázek, co nám teď doma visí v ložnici. Rád bych ještě
jednou viděl svoji mámu, jak si zapaluje cigáro, když se dozvěděla,
že bude bába. Chci zase seškrabávat chleby s pomazánkou z lustru po
divokým novorozeneckým mejdanu. A taky se brodit hlubokým sněhem
potmě cestou na chalupu a v létě tam spát s oknama dokořán do cvrčící
louky a hádat se, kdo víc chrápe...
Dobře, dobře, vím, že to všechno mám mít schovaný po kapsách (a
mám), vím, že KAŽDEJ má takový věci, vím, že TAKOVÝ věci se
prostě ze zásady nevracej. Všechno vím.
Ale Vy tam nahoře jste nám tady dole sebrali i to, co po kapsách mít
nemůžu, ať hledám, jak hledám, protože to ještě nenastalo.
Sebral jsi nám dobrý časy, na který jsme se doma těšili. Měli
jsme svoji představu a svoje plány, jak zestárnout. Jak mi vysvětlíš,
sakra, že je najednou všechno jinak? Co mám říkat klukům? Jo, snažíš
se, občas je nám fajn, i mně, ale štěstí si krucinál představuju
jinak... Něco s tím, prosím, dělěj. Nic víc nechci. Tu flašku
rumu si strč za klobouk, koupím si ji sám. Vrať mi, cos mi sebral,
hajzle!!! |
|
