V pátek 16.února jsme vyrazili do kina na film "S láskou Vincent" (Loving Vincent). Píšu vyrazili, protože normálně máme kino (tedy to, co zbylo z pardubických kin) přes ulici. Bohužel obě multikina v našem městě jedou program víceméně přes kopírák a cokoli, co vybočuje z průměru, abyste hledali lupou. Návštěvnost podle toho vypadá...

Milý deníčku,
jak se tak koukám, od podzimu ani čárka, maximálně tak nějaký ty posty na fejsbúk nebo instagram... A přitom život stále sviští a my s ním. Vánoce se převalily, prezidenta máme novýho, i když vlastně starýho, nějakou tu kultůru jsme zvládli. Dílem už prostě navždycky zůstanu lajdákem a pečlivé oprašování domény cernypetr.com zůstane minulosti, těm pionýrským dobám telefonního tů-tů internetu a době kamenné, co se sdílení čehokoliv týká. Abych to tu však nenechal jen tak zarůstat trávou a kopřivama, čas od času musím přece jen něco odložit i sem, do relativního soukromí, na adresu, kterou zřídka navštěvují moji blízcí a která je takovým mým osobním archívem, ve kterém občas hledám něco z dávné i nedávné minulosti.