Protože mám pocit, že analytiků a tribunů se letos urodilo až až, svůj pocit bezvýchodnosti z české reality řeším zde ve virtuálním prostoru povětšinou sdílením drobných radostí stárnoucího muže. Nejsem příznivcem rezolutních apelů, neúčastním se diskuzí o tom, kdo je vlastizrádce, kdo by měl na co rezignovat a koho rovnou střelit. Snažím se neplýtvat vulgárními adjektivy a žluč si šetřím výhradně pro svoje trávicí procesy. Jak se tak ovšem blíží ta zimní změna našeho času (vylož si, jak kdo chceš), přece jen mi to alespoň trochu nedá. Dovolím si drobný apel směrem ke svým dospělým dětem, protože mi záleží na tom, jak budou v příštích letech žít a protože mají tu možnost pro to alespoň něco málo udělat.