...aneb
PAT & MAT letos zase v Šumperku (13.-15.listopad 2009)
Rok se s rokem
sešel a pánská jízda na Moravu opět ozářila naše všední
dny...
Svátek blues se letos v Šumperku jako pokaždé konal v
polovině listopadu. Matova Mirka si už zvykla, že Martin vždycky
někdy okolo jejich výročí svatby a jejích narozenin zmizí,
přestalo jí to vadit, ba se na to možná těší, a jakmile
Mat vypadne, obvolává známé, kdo že by s ní někam
vyrazil. Důkazem toho, že přestala sledovat, kam Martin mizí,
budiž to, že volala i mně, ačkoliv dobře ví, že do Šumperka
jezdíme s Matem vždycky spolu...
Pravidlem bývá
taktéž putovní funkce řidiče výpravy, která povinnému vždy
přináší úděl nejen odvézt kamaráda v pátek odpoledne na
místo festivalu, ale především přesvědčit ho po sobotní
půlnoci, že festival už skončil, že už nemá chuť na další
panáky a piva, že doma čekají, a vzbudit v něm alespoň
kapku soucitu se svou celodenní abstinencí.
V tomto směru jsem coby řidič nucen prohlásit , že letos
Mat nechal empatii doma...
Letošní ročník
si dal za cíl vzdát hold elektrickému blues z Chicaga a hlavně
finále sobotního koncertu bylo jeho esencí. Podívejte se na
pár fotografií a videí z toho, co jsme během minulého víkendu
zažili:
Začátek
festivalu jsme proseděli v kulturácké hospodě, takže
první kapela, kterou jsme zachytili, byl polský Hoodoo
Band.
Skupina
2Wings (D. Šustr + spol. + Blanka Šrůmová) nás
nenadchla, podle potlesku v sálu na konci vystoupení se
zdá, že ani okolostojící...
První
opravdová bomba přišla kolem osmé hodiny. Abigali
Ybarra - muzikanti s ďáblem v těle.
Marcel
Flemr band s dechovou sekci. Solidní rock´n´roll,
solidní blues... Rozpumpovali publikum...
...aby
mohla nastoupit hvězda pátečního večera - britský
harmonikář Paul Lamb s kapelou. Super postavená show
pro diváky, jednoduchá muzika postavená na stoprocentně
šlapající rytmice. Všichni se pak v průběhu noci
objevili na jamu v předsálí i "U dřevařů"
a sem tam si něco "střihli"...
Veselý
večírek pokračoval do brzkých ranních hodin po šumperských
hospodách.
Bylo
nám vysloveně do tance :)
...po
tanečku je nutné si trochu odpočinout :)
Foto budiž důkazem, že nejenom autor těchto stránek s
oblibou usíná po restauracích...
Sobotní
ráno (resp. dopoledne ((resp. poledne)) nás zastihlo už
zase ve formě na tradiční vlastivědné vycházce Šumperkem
za našimi oblíbenými výtvarnými díly... Zde se však
naše zájmy začínají mírně rozcházet, protože zatímco
Mat se těší na další pivka a panáčky, přede mnou
je dlouhá noc u sodovky :(
Jestliže nás
v pátek kapela 2Wings vysloveně nenadchla, její
kytarista Honza Ponocný všechno napravil ve svém sólovém
sobotním odpoledním vystoupení. One man show s podlahou
plnou šlapátek, co umí vytvářet zvukové smyčky,
byla strhující a vpravdě cirkusovou performancí...
Pauzu
mezi odpoledním a večerním koncertem jsme vyplnili
bowlingovým matchem s našimi kamarády. Mladinká servírka
se nechala snadno přesvědčit, že jsme odpočívající
kapela mezinárodního významu a svědomitě zásobovala
chlapce rundama pepermintky...
Dave Arcari
z Británie byl prezentován v programu jako "potetovaný
nebezpečný chlapík", ale jeho muzika tak nebezpečně
nepůsobila a písně ve stále též tónině s tvrdým
barré napříč do akordu naladěnou kytarou se dost
rychle oposlouchaly (alespoň autorovi tohoto záznamu to
tak příjde...)
Finále
festivalu se přiblížilo. Na podium nastoupila putující
show "Chicago Blues Festival Tour". Kapelu vedl
Zac Harmon. Podívejte se na útržek z jeho vystoupení...
Po chvíli
kapelu doplnil dvoumetrový levoruký černoch Gregh Wright...
...a
trojici hvězd "Chicago Blues Festival Tour" uzavírala
rozložitá Diunna Greenleaf - a to už byla palba :)
...jen se
mrkněte na video...
Zac Harmon...
Opravdové
blues z Chicaga s kytarovým stylem B.B.Kinga
prezentoval hlavní a závěrečný host festivalu -
"Lurrie Bell and His Chicago Blues Band" -
muzika možná o trochu méně líbivá, než nářez
předcházející party, ale o to opravdovější...
Finále
festivalu bylo opět ve znamení společného hraní hvězd
(s každoročním mírným přetlačováním o sóla :)
Pokaždý si říkáme, že letos to bylo zase o kousek
lepší. Je to tak... :)
...byla neděle, půl
jedné ráno. Koncert skončil. Zbývalo vyčkat, než Luki dopije
a dokouří a ve tři jsme mohli vyjet :))
Za rok to bude obráceně!!!!