...aneb PAT & MAT letos zase v Šumperku (13.-15.listopad 2009)

Rok se s rokem sešel a pánská jízda na Moravu opět ozářila naše všední dny... Svátek blues se letos v Šumperku jako pokaždé konal v polovině listopadu. Matova Mirka si už zvykla, že Martin vždycky někdy okolo jejich výročí svatby a jejích narozenin zmizí, přestalo jí to vadit, ba se na to možná těší, a jakmile Mat vypadne, obvolává známé, kdo že by s ní někam vyrazil. Důkazem toho, že přestala sledovat, kam Martin mizí, budiž to, že volala i mně, ačkoliv dobře ví, že do Šumperka jezdíme s Matem vždycky spolu...

Pravidlem bývá taktéž putovní funkce řidiče výpravy, která povinnému vždy přináší úděl nejen odvézt kamaráda v pátek odpoledne na místo festivalu, ale především přesvědčit ho po sobotní půlnoci, že festival už skončil, že už nemá chuť na další panáky a piva, že doma čekají, a vzbudit v něm alespoň kapku soucitu se svou celodenní abstinencí.
V tomto směru jsem coby řidič nucen prohlásit , že letos Mat nechal empatii doma...


Letošní ročník si dal za cíl vzdát hold elektrickému blues z Chicaga a hlavně finále sobotního koncertu bylo jeho esencí. Podívejte se na pár fotografií a videí z toho, co jsme během minulého víkendu zažili:

klikni, vole!

Začátek festivalu jsme proseděli v kulturácké hospodě, takže první kapela, kterou jsme zachytili, byl polský Hoodoo Band.

klikni, vole!

Skupina 2Wings (D. Šustr + spol. + Blanka Šrůmová) nás nenadchla, podle potlesku v sálu na konci vystoupení se zdá, že ani okolostojící...

První opravdová bomba přišla kolem osmé hodiny. Abigali Ybarra - muzikanti s ďáblem v těle. 


   

Marcel Flemr band s dechovou sekci. Solidní rock´n´roll, solidní blues... Rozpumpovali publikum...

...aby mohla nastoupit hvězda pátečního večera - britský harmonikář Paul Lamb s kapelou. Super postavená show pro diváky, jednoduchá muzika postavená na stoprocentně šlapající rytmice. Všichni se pak v průběhu noci objevili na jamu v předsálí i "U dřevařů" a sem tam si něco "střihli"...
   

Veselý večírek pokračoval do brzkých ranních hodin po šumperských hospodách.  Bylo nám vysloveně do tance :)


...po tanečku je nutné si trochu odpočinout :) 
Foto budiž důkazem, že nejenom autor těchto stránek s oblibou usíná po restauracích...
   


Sobotní ráno (resp. dopoledne ((resp. poledne)) nás zastihlo už zase ve formě na tradiční vlastivědné vycházce Šumperkem za našimi oblíbenými výtvarnými díly... Zde se však naše zájmy začínají mírně rozcházet, protože zatímco Mat se těší na další pivka a panáčky, přede mnou je dlouhá noc u sodovky :(

Jestliže nás v pátek kapela 2Wings vysloveně nenadchla, její kytarista Honza Ponocný všechno napravil ve svém sólovém sobotním odpoledním vystoupení. One man show s podlahou plnou šlapátek, co umí vytvářet zvukové smyčky, byla strhující a vpravdě cirkusovou performancí...
   


Pauzu mezi odpoledním a večerním koncertem jsme vyplnili bowlingovým matchem s našimi kamarády. Mladinká servírka se nechala snadno přesvědčit, že jsme odpočívající kapela mezinárodního významu a svědomitě zásobovala chlapce rundama pepermintky...
   


Dave Arcari z Británie byl prezentován v programu jako "potetovaný nebezpečný chlapík", ale jeho muzika tak nebezpečně nepůsobila a písně ve stále též tónině s tvrdým barré napříč do akordu naladěnou kytarou se dost rychle oposlouchaly (alespoň autorovi tohoto záznamu to tak příjde...)

   


   

Finále festivalu se přiblížilo. Na podium nastoupila putující show "Chicago Blues Festival Tour". Kapelu vedl Zac Harmon. Podívejte se na útržek z jeho vystoupení...
   


Po chvíli kapelu doplnil dvoumetrový levoruký černoch Gregh Wright...
   


...a trojici hvězd "Chicago Blues Festival Tour" uzavírala rozložitá Diunna Greenleaf - a to už byla palba :)
   


   

...jen se mrkněte na video...
   


Zac Harmon...


Opravdové blues z Chicaga s kytarovým stylem B.B.Kinga prezentoval hlavní a závěrečný host festivalu - "Lurrie Bell and His Chicago Blues Band" - muzika možná o trochu méně líbivá, než nářez předcházející party, ale o to opravdovější...

Finále festivalu bylo opět ve znamení společného hraní hvězd (s každoročním mírným přetlačováním o sóla :) Pokaždý si říkáme, že letos to bylo zase o kousek lepší. Je to tak... :)

...byla neděle, půl jedné ráno. Koncert skončil. Zbývalo vyčkat, než Luki dopije a dokouří a ve tři jsme mohli vyjet :))
Za rok to bude obráceně!!!!

 www.cernypetr.com